Amelia z Jižního Belfastu žila v domě sama se svými dětmi. Děti byly vždy vyzvány, aby si koupily psa, alespoň malého. Nakonec matka souhlasila. Proč nebýt v domě psa, který slyší všechen ten hluk a šustění kolem? Ale teprve ve stejnou chvíli, kdy dostala takovou radost, matka navrhla dětem, aby udělaly dobrý skutek – vzaly si psa z útulku.
Když tam viděli Poca, srdce všech se zachvělo. Nebylo jim doporučeno vzít si desetiletého jezevčíka, ale psí oči byly tak soucitné, že celá rodina okamžitě poznala mazlíčka „rodnou duši“
Pes byl týž den odvezen domů. Všichni byli moc rádi, že druhou polovinu života zvířátka prožije v lásce a pohodlí. Kdyby jen věděli, jak jejich známost skončí…
Pokračování na další straně