Čas se stal penězi a často kvůli času nedokážeme všem ukázat, že máme rádi, jak moc pro nás v našich životech znamenají.
Po 21 letech manželství moje žena chtěla, abych vzal druhou ženu na večeři a do kina! Řekla mi: ,Miluji tě, ale vím, že ta žena tě miluje možná ještě víc než mě a ráda by s tebou strávila nějaký čas.‘
Ta druhá žena byla moje matka. Byla 19 let vdova. Kvůli příliš mnoha povinnostem a třem dětem jsem ji však nemohl často vídat. Poslouchal jsem svou ženu a ještě tentýž večer jsem zavolal matce a pozval ji na večeři a pak do kina.
„Co se děje, synu, jsi v pořádku?!“, odpověděla otázkou. Moje matka je typ člověka, kterému když zavoláte pozdě večer, hned si myslí, že se stalo něco špatného.
Ten pátek po práci jsem zamířil k ní domů. Byl jsem velmi nervózní. Když jsem dorazil před dům, všiml jsem si, že je také trochu nervózní. Měla pěkný účes a měla na sobě šaty, které měla na jednom ze svých výročí svatby. Měla široký úsměv, který vyzařoval andělskou záři.
Šli jsme do velmi pěkné restaurace, ne příliš elegantní, ale s velmi příjemným prostředím. Když jsme vešli, matka mě vzala za ruku. Sedli jsme si a já začal číst jídelní lístek, kvůli špatnému zraku uměla jen velká písmena. Při čtení jsem vzhlédl a všiml si, že se na mě moje matka dívá. Na rtech se jí objevil nostalgický úsměv.
„Ehm, když jsi byl malý, četla jsem ti jídelní lístek,“ řekla.
„Dobře, pak je čas, aby sea uvolnila a nechala mě oplatit laskavost,“ odpověděl jsem.
Během večeře jsme vedli velmi obyčejný rozhovor, dotýkající se některých společných zážitků. A tak jsme se chytili do rozhovoru, že jsme na film zapomněli.
Když jsem ji večer vezl domů, řekla mi: „Půjdeme zase ven, ale jen pod podmínkou, že tě vezmu ven“.
Souhlasil jsem.
„Jaké bylo rande?“ zeptala se mě moje žena, když jsem přišel domů.
„Velmi, velmi krásné. Mnohem lepší, než jsem čekal,“ odpověděl jsem.
Pokračování na další straně