Po 21. Letech manželství, mě manželka požádala, abych na večeři vzal jinou ženu. S úsměvem na rtech mi něžně řekla: “ Miluji tě, ale tato žena tě miluje také a velmi ráda by s tebou trávila čas.“

Ta žena byla moje máma , která ovdověla už před více než 19 lety. Práce a moje tři děti mi zredukovaly počet našich setkání na minimum.

„Co se děje? Je všechno v pořádku? „Zeptala se. Moje máma je typ ženy, která je podezřívavá ke pozdním večerním telefonátem nebo neočekávaným pozvání, které jsou posly špatných zpráv . “ Myslím, že by bylo příjemné strávit s tebou čas, “ odpověděl jsem. “ Pouze ty a já. „Chvíli přemýšlela a řekla:“ To by se mi moc líbilo! „

V pátek po práci, jak jsem ji šel vyzvednout, jsem byl trochu nervózní. Když jsem dorazil k jejímu domu, všiml jsem si, že i ona se zdála jakási nesvá. Čekala u dveří už oblečená v kabátě. Měla natočené vlasy a šaty, které měla na oslavě posledního výročí svatby.  Zářivě se na mě usmála … „Řekla jsem mým přátelům, že jdu ven se svým synem a byli ohromeni,“ řekla, jak si sedala do auta. „Už se nemohou dočkat, jak jim o celém setkání promluvím.“

Pokračování na další straně

xx_xx

Šli jsme do restaurace, která nebyla nóbl, ale pěkná a domácká. Máma mě chytila za rameno tak, jakoby byla nejdůležitější žena v restauraci ten večer. A ona jí opravdu byla. Jak jsme se posadili, musel jsem jí číst menu. Věděla přečíst pouze velká písmenka . Když jsem byl v polovině předkrmů, zvedl jsem pohled a uviděl jsem mámu, jak na mě upřeně hledí. Tvář jí pokrýval nostalgický úsměv. “ Já jsem byla ta, co ti musela číst menu, když jsi byl malý,“  řekla. „Tak nadešel čas, aby sis odpočinula a dovolila to mně na oplátku, udělat pro tebe,“ odpověděl jsem.

Během večeře jsme se příjemně mnou popovídal.  Nic výjimečného, dříve jsme si doplňovaly informace o událostech v našich životech. Povídali jsme se tak dlouho, až jsme zmeškali film. Když jsme později dorazili k jejímu domu, řekla mi: “ Půjdu s tebou znovu ven, ale pouze pokud mi dovolíš, abych tě pozvala.“  Souhlasil jsem a vroucně ji objal.

„Jaká byla večeře?“ Zeptala se mě manželka, když jsem se vrátil domů. „Velmi příjemná. Mnohem lepší, než jsem si uměl představit, „odpověděl jsem s úsměvem.

Několik dní později moje máma zemřela na infarkt.  Stalo se to tak náhle, že jsem pro ni nemohl nic udělat. Po pár týdnech jsem dostal obálku.  Obsahovala účet z restaurace, kde jsme s matkou večeřeli. Uvnitř byla přiložena malá poznámka:  „Zaplatila jsem tento účet předem. Nebyla jsem si jistá, jestli tam budu moci být. Jakkoliv, zaplatila jsem za dvě porce – jednu pro tebe a druhou pro tvou ženu. Ani jen netušíš, co pro mě ten večer znamenal, miluji tě, synáček . „V tom okamžiku jsem to pochopil .

Pochopil jsem, jak je důležité včas říci MILUJI TĚ a věnovat našim blízkým čas, který si zaslouží. Není v životě nic důležitější než vaše rodina. Dejte jim čas, který si zaslouží …  

Zdroj.somzena