Zatímco někomu zvuky přežvykování jiných lidí nesmírně vadí, jiní jsou vůči nim v podstatě téměř nevšímaví.
Kdy naposledy vám někdo úplně znechutil vaše jídlo svým hlasitým přežvykováním?
Vědci tvrdí, že pokud vám tyto zvuky příliš vadí, pak jste jistě inteligentnější a kreativnější než ostatní!
Pokračování na další straně…
xx_xxMisofonie – odpor ze zvuků
Pojem misofonie vznikl v roce 2000 pro označení lidí s nadměrnou citlivostí na zvuky. Někdy se označuje také jako zvukový selektivní syndrom.
Podle definice z roku 2013 uvedené v žurnálu Hranice lidské neurovědy se definuje jako:
„Lidé s misofonií během vystavení různým zvukem uvádějí úzkost, paniku a hněv, které narušují jejich schopnost vykonávat každodenní aktivity a navazovat normální a zdravé sociální interakce.“
Během misofonické události vyvolané specifickým zvukem se mohou ve vašem mozku aktivovat centra odpovědná za instinktivní reakci „bojuj nebo utíkej“.
V tom momentě začne tělo vylučovat adrenalin a kortizol (stresové hormony), které zvýší váš srdeční tep a bdělost.
Zatím to pro člověka s misofonií nevypadá být příliš růžové. Avšak studie publikovaná Univerzitou severozápadu v USA uvádí, že pokud jí trpíte, pak zřejmě máte i výrazně vyšší kreativní potenciál oproti lidem, kteří na zvuky citliví nejsou.
A vděčíte za to něčemu, čemu se říká „propouštějící senzorické hradlování“.
Pokračování na další straně…
xx_xxCo je „propouštějící senzorické hradlování“
Jelikož kreativní lidé mají sníženou schopnost odfiltrovat hluk z prostředí, zvuky jako žvýkání, cvakání perem, bublání a podobně jsou pro ně nadmíru rušivé.
Jinými slovy, tito lidé jsou více ovlivněni každodenním bombardováním zvuky, respektive mají více „propouštějící senzorické filtry“.
Jak tedy přesně misofonie podporuje kreativní myšlení?
Darya Zabelin, autorka studie, tvrdí, že to má co dočinění s divergentním myšlením. Jde o myšlenkový proces, který lidé využívají při tvorbě kreativních idejí a objevování unikátních způsobů při řešení problémů.
Rozdíl mezi lidmi s misofonií a „normálními“ lidmi je však ten, že normální lidé lépe blokují externí zvuky, které do jejich vědomí méně přesahují.
Možná si teď myslíte, že lidé s misofonií mají nevýhodu, protože jim chybí schopnost odfiltrovat tyto rušivé vlivy, a proto nedokáží kreativně tvořit. Výzkumy ale ukazují opak – kreativní tvořivost se ve skutečnosti spojuje s vyšším stupněm „senzorického propouštění“.
Podle Zabelin je tomu tak proto, že lidé, kteří uvedené vnější zvuky neumí přefiltrovat, se dokáží na druhé straně mnohem lépe soustředit na myšlení v tichém prostředí než běžní lidé.
4 strategie, jak se poprat s misofonií
Pokud se vás misofonie týká a snadno se dáte vyrušit hlukem, jste zřejmě génius!
Pokračování na další straně…
xx_xxA abyste svého génia co nejlépe zužitkovali, odborníci vám radí dodržovat následující zásady:
- Vždy mějte u sebe sluchátka – to vám pomůže se připojit, zbavit se irelevantních zvuků a slyšet jen takové zvuky, které vám napomáhají soustředit se.
- Při jídle je dobré mít nějaký šum jako pozadí – lépe si tak užijete svého jídla a nedáte se rušit hlasitým přežvykováním ostatních.
- Oddělte si zvuk od osoby – to vám pomůže si uvědomit, že je to vaše misofonie, a ne osoba, která by vás chtěla vědomě přivést k hněvu.
- Seznamte se s vědou stojící za misofonií – podobně jako bod výše, pomůže vám to přesměrovat frustraci ze zvuku nebo osoby a připomene vám, že to brzy pomine.
Zdroj:mocvedomi